Královský hrob z Mušova

Jde vesměs o artefakty, datovatelné do časového úseku nejméně od pozdně republikánského či augustovského období až přibližně do let vlády císařů Tiberia a Nerona. Ačkoliv se nacházely v mnohem mladším hrobovém komplexu, dokládají, že na tomto území, pravděpodobně již někdy v průběhu 1. století existoval okruh odběratelů římského luxusního zboží, tvořený patrně místní germánskou nobilitou. Současně tyto kusy naznačují, že již v tomto časném období se zde mohlo vyvíjet jakési barbarské mocenské ústředí. Tyto skutečnosti souvisí ovšem s další naléhavou otázkou o možných spojitostech této kolekce s místními germánskými elitami z doby okolo poloviny 1. století. Se značnou pravděpodobností sem tyto výrobky byly přivezeny přímo z Itálie jako dary germánským vládcům nebo se sem dostaly jako kořist snad v době Vespasiánových občanských válek, jichž, jak známo, se v čele svých králů Italica a Sidona účastnily rovněž germánské vojenské družiny pocházející z území severně od středního Dunaje.

Kromě dalších předmětů, o jejichž stáří nelze říci nic určitého, je větší část výbavy hrobového inventáře ovšem mladšího data a časově spadá až do 2. století, pravděpodobně do jeho pokročilejší části. To platí také o většině bronzových nádob, zejména o dvou rozměrných kotlech (obr. 10). První z nich, s oblou spodní částí a dvěma kruhovými držadly, představuje značně pokročilou variantu starších forem Eggersova typu 6, případně 8. Podle některých paralel z provinciálního území jde formu spadající nejspíše až do poloviny 2. století. Totéž lze říci o dalším bronzovém kotli s prohnutým hrdlem a stlačenější, mírně hranatou výdutí. Po tvarové stránce patří k časným westlandským kotlům, které v provinciích vystupují nejdříve od druhé poloviny 2. století (obr. 11). Na jeho stěnách však byla připevněna čtyři bronzová kruhová držadla, spojená s nádobou pomocí opěrek či ataší, které byly provedeny v podobě realisticky provedených bust bradatých Germánů se svébským uzlem (obr. 12). Opěrky byly připevněny jen velmi ledabyle a od stěn kotle v hrobě odpadly. Náčiní tudíž nesloužilo k dennímu užitku, nýbrž spíše jako symbolický milodar, přičemž ataše byly pro germánského vladaře zřejmě zhotoveny přímo na objednávku. Jímka kotle samotná mohla ovšem být vyrobena samostatně a ataše k ní teprve dodatečně připevněny. Do 2. století patří také rozměrná bronzová mísa s omegovitými držadly a kosočtverečnými atašemi, spodek bronzového vědra, patrně typu Eggers 28 a pa.trně i dva nízké bronzové hrnce s vytaženým horizontálním krajem a zúženou spodní částí, jejichž vnitřek byl pocínován.

Zbraně a ostatní součásti vojenské výzbroje a výstroje, které mohou být chápany jako insignie nejvýznamnějšího bojovníka kmene, sestává nicméně pouze z početných hrotů šípů, oštěpů a kopí, z něhož jeden je bohatě zdobeno symbolickými vzory, provedenými stříbrnou inkrustací (obr. 13) a z jednoho fragmentu krátkého jednosečného meče. Soubor šestnácti germánských ostruh, z nichž některé jsou plátovány stříbrem a pozlaceny nebo zdobeny stříbrnou a zlatou inkrustací, odpovídá typům, které byly běžné v hrobech germánských bojovníků, datovaných téměř výlučně do pozdního 2. stol. (obr. 14). Výjimečnými stylovými prvky se vyznačují početná kování opasku. Nejhonosnější z nic sestávají z přezek, pásových nákončí a řady dalších ozdobných kování, vyrobených z pozlaceného stříbra a zdobených filigránem a granulací (obr. 15-17). Kování zcela odpovídají stylu i výzdobě, v nichž je vyroben i jeden z párů honosných ostruh, s nímž tvořily zřejmě součást jedné soupravy (obr. 18). To svědčí o tom, že stejně jako ostruhy představovaly i takto zdobené opasky prestižní symbol, který měl dokládat zvláštní společenské postavení majitele. Zatímco spolu se stříbrem plátovaným a pozlaceným kováním štítu (obr. 19) reprezentují typické vybavení bojovnického hrobu, dva zlaté kapslovité závěsky (obr. 17 vpravo) naopak dosvědčují, že v hrobové komoře byla s ostatními mrtvými pravděpodobně pohřbena také osoba ženského pohlaví.

Spojitost inventáře hrobu s římským vojenským prostředím dokládá dvoudílné nákončí římského vojenského opasku, pteryxu, které je možno datovat do Antoninského období, dále zlomky drobného šupinového pancíře se železa a pravděpodobně i hrot šípu čtvercovitého průřezu.
Rovněž většině ostatních drobných předmětů přísluší spíše pozdní datování a v protikladu k některým dřívějším názorům naznačuje, že k uložení hrobu do země muselo dojít někdy v pozdním 2. století. Stojí při tom za zmínku, že rovněž ukázky germánské keramiky, která se našla v hrobě, má početné analogie v početných sídlištních objektech z okolí, datovatelných do téhož období (obr. 20, v pozadí).

Pozdní chronologické zařazení zaslouží i většina drobných předmětů. Výraznou složku tvoří nálezy, které odpovídají výbavě římsko-provinciálních hrobů, rozšířených v 1. do 2. stol. do římské Britanie až po Thálii. Evidentní přenos provinciálně římských posmrtných představ dokumentují především tzv. chirurgická nebo kosmetická stěrka, která spolu s pískovcovou destičkou sloužila k roztírání mastí (obr. 21), dále silně pozlacené kování skříňky nebo nábytku s reliéfními vyobrazeními římských božstev, datované přibližně do poloviny 2. století (obr. 22). Nezvyklé jsou rovněž početné ukázky skleněného nádobí (obr. 23), mezi nímž vynikají zlomky osmi čtverhranných lahví s ouškem a dvou skleněných pánví (trullae). Nechyběly ani fragmenty malovaného skla, poměrně dobře byly zastoupeny vzorky hliněného nádobí římské provenience, vesměs typů, které nejsou v germánském prostředí příliš obvyklé (obr. 20).

Podrobná analýza hrobových nálezů do značné míry přispěla k přehodnocení vzájemných římsko-germánských vztahů v době vojenské konfrontace mezi Římem a barbary, nazývané markomanskými válkami. Hrobová výbava obsahuje zcela ojedinělou kolekci archeologického materiálu, která vnáší jasnější světlo na životní styl a na postavení germánského vládce, který žil pod jistou formou římského dozoru. Kromě výjimečného souboru stříbrných a bronzových nádob dokládá řada mimořádných hrobových milodarů, totiž bronzová lampa, bronzový obětní stolek, stěrka na líčidla nebo na medikamenty, velký počet římského hliněného a skleněného nádobí a další předměty, které jsou charakteristickými prvky římských pohřebních zvyklostí v provinciích, silný vliv římských posmrtných představ. Nádherné stříbrné a bronzové nádoby, stejně jako příklady římského mobiliáře, mohou být vysvětlovány jako dary římských představitelů germánskému spojenci. Zdá se tudíž velmi pravděpodobné, že prostřednictvím takovéto osobnosti, pravděpodobně místního krále, hlavu prořímské strany, který pravděpodobně dosáhl svého postavení díky Římanům v době markomanských válek, mohla být uskutečňována jistá forma římského politického vlivu, jejímž cílem bylo nastolení příhodných podmínek pro pevnější ovládnutí obsazeného území.

AUCR